Cisterciáci

Cisterciácký řád (latinsky Ordo Cisterciensis, OCist.) je mnišský řád založený roku 1098 opatem sv. Robert z Molesme ve francouzském Citeaux, ve kterém žijí mniši podle přísných zásad klášterního života hlásaných Benediktem z Nursie, navazující na benediktinskou tradici (vznikl jako reforma benediktinského řádu).

 Název získal podle latinské podoby místa, kde byl založen (Citeaux, lat. Cistercium).[1] Řád se dělí na mužskou a ženskou větev, jeho členové se označují jako cisterciáci a cisterciačky. Na přelomu 20. a 21. století řád spravoval 127 klášterů s asi 1300 mnichy a 1100 mniškami. V čele řádu stojí generální opat. Vlastním heslem cisterciáckého řádu se stalo „Cistercium mater nostra“ (Citeaux je naší matkou) 

Bývalý klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie ve Žďáře nad Sázavou je původně gotický, barokně, mj. za účasti Jana Santiniho upravený areál. Klášter, který ve středověku i barokním období patřil k významným cisterciáckým klášterům, byl založen v roce 1252 a zrušen po roce 1784. 

 

Cisterciácký oblek 

sv. Robert z Molesme